Březen 2007

Zkouška na turné Zimmer 483

31. března 2007 v 18:28 | creative |  ...:::Tokio Hotel - Zimmer 483:::...

Bill tam perlí :D:D....

POSLECH: →TADYK
DOWNLOAD: →TADYK nebo →TADYK
--------------------------------
PŘEKLAD:
Tom: "Hrajem.."
Bill: "ooooo.. ...say what ...say what...say what… aaaahh, mé srdce se otvírá, aaaahh"
Bill se hihňá…:P
Tom: "Tak dost! Poď zkusit tu písničku zafinišovat! Jedem!"
Bill dozpívává poslední slova z " Stich insGlück"……… "nenaplňěný…"…DOPRDELE!....
Tom: "Vždyť tam máš..."
Bill: "Sem úplně.."
Tom: Jo- o co šlo?"
Bill: "Sem zapoměl zazpívat jeden řádek…"
Pro www.thth.blog.cz přeložila |Ŧ|...Kačulda...|Ŧ|
!! kopírujte pouze se zdrojem !!

Georg se svou basskytarou :)

31. března 2007 v 11:58 | creative |  Georg


GEORG : Jěště jsem nebyl nikdy opravdu zamilovaný

31. března 2007 v 11:57 | creative |  Georg

Georg zcela osobně: V Bravo interview ukázal basista z Tokio Hotel svou mírnou stránku…
On je ten klidný muž v pozadí! Ten, který si vždy udrží jasnou hlavu. Georg, basista z Tokio Hotel (31. března mu bude 20 let ), není jen ten nejstarší ze skupiny, on je také zdaleka ten nejcoolovější. Ale je tento basista opravdu tak ležérní, jak působí? Bravo to chtělo vědět a přistihlo Georga telefonicky při tajné live-zkoušce skupiny, kde se přímo spolu s Billem (17), Tomem (17) a Gustavem (18) připravoval na německé tour….
BRAVO: Jsi nejstarší z Tokio Hotel. Jsi také ten nejrozumnější?
  • Georg: Ten nejrozumnější je z nás vlastně Gustav. Já jsem sice přímo po tom, ale také dělám ještě poměrně dost blbostí.
BRAVO: Dáváš pozor na ostatní?
  • Georg: Ne, to vůbec ne. Je mi naprosto cizí, hrát si na tatínka skupiny a ostatním poroučet. Nikdy bych jim neřekl: Nech to radši být. Musí se učit ze svých chyb.
BRAVO: Připadají ti ostatní někdy dětinští?
  • Goerg: Nikdy! Jsme už 7 let každý den spolu a jsme naprosto na stejné vlnové délce. Buďto jsou oni předčasně vyzrálí, nebo jsem já zaostalý (smích). Pravděpodobně jsme se prostě potkali ve středu.
BRAVO: Působíš velice coolácky- jak by jsi sám sebe popsal?
  • Georg: Jsem dost pěknej kocour(smích)! Ne, popravdě: Jsem vlastně dost nesmělý. Ale rád chodím pařit a mám rád srandu. A přirozeně je pro mě hudba tím nejlepším.
BRAVO: U fotoshotingů to s obličeji tak nemáš - umíš být vlastně taky opravdu veselý?
  • Georg: No jasně, ale neumím to přímo na povel. Umím se smát jen tehdy, když jsem skutečně veselý.
BRAVO: Nad čím se umíš zasmát?
  • Georg: Nejsem tak na komedie, ale spíš na všední komičnosti. Nejvíc se musím vždy smát nad sebou samým, když jsem extrémně nešikovný. Jakmile je nějaká louže v blízkosti dvou metrů- v každém případě se do ni strefím. To mám vrozený. Tom, Bill a Gustav se na mně vždycky můžou nasmát.
BRAVO: Co je tvoje největší síla?
  • Georg: To, že jsem velice klidný. Umím vždy zůstat klidný a nad vším ještě jednou v klidu přemýšlet. Moje další silná stránka: přesnost (kácí se smíchy).
BRAVO: To teď bylo ironicky…
  • Georg: Ovšemže. Pokouším se na tom zapracovat a už to je trochu lepší. Ale jednoduše prostě nemůžu ráno vstát z postele. Jsem z nás jediný, který dostal tři budíky, protože jinak jednoduše nevstanu. Přijdu k telefonu a řeknu: "Jsem vzhůru" a pak zase hned usnu. Nemám tušení, proč to tak je (Moe pozn.: toe taká nemoc, milej Georgu….. taky jí trpím… Říká se jí chronická lenost :D) Vlastně nemůžu snést, když jsou ostatní lidé nepřesní.
BRAVO: Jaké je pro tebe to, že Tom a Bill stojí často v popředí skupiny?
  • Georg: Myslím si, že je to tak naprosto v pořádku. Každá skupina má frontmana a to je u nás teď Bill. On dělá opravu nadlidskou práci. Já jsem radši v pozadí skupiny a mám při tom hrozně moc zábavy. Jsem rád, že jako skupina takové skvělé chvíle máme.
BRAVO: S kým ze skupiny si rozumíš nejlíp?
  • Georg: My všichni si sdělujeme všechno navzájem. Není nikdo, komu bych nemohl svěřit tajemství. Ostatní kluci jsou mí extrémně dobří přátelé a jsou mi velice blízko.
BRAVO: Existuje pro tebe život s jiné strany, než s Tokio Hotel?
  • Georg: V každým případě. Pro mě je hodně důležité, mít také ještě přátele, kteří nemají v bandu co dělat. Vždycky mám své staré přátele z Magdeburgu, se kterými často něco podnikám a mám hodně kontakt, i když jsem na cestách. Oni jsou pro mě velice důležití.
BRAVO: Co bys dnes dělal, kdyby skupina Tokio Hotel nebyla?
  • Georg: Měl bych po oborové zkoušce a ještě bych dělal svou maturitu. A pak bych zkoušel něco studovat. Dřív jsem chtěl být vždycky zubař- ale to si teď už neumím představit. O co se součastně extrémně zajímám, je psychologie. Pro to bych se mohl nadchnout.
BRAVO: Co je pro tebe v životě důležité?
  • Georg: Na prvním místě je moje rodina, potom skupina a pak moji přátelé. Moje domácí zvířata jsou pro mě také důležitá. Mám psa a jednu kočku. Jelikož jsem jedináček, tak jsou pro mě takřka jako mí sourozenci.
BRAVO: Jsi romantik?
  • Georg: Když přistoupím na nějaké děvče, tak to už jsem extrémně romantický. Mám rád večeři při svíčkách. Mám rád překvapení. Vždy mě něco napadne.
BRAVO: Kdy jsi byl naposledy zamilovaný?
  • Georg: To už bylo hrozně dávno. Když o tom tak přemýšlím: Doopravdy jsem asi ještě nebyl nikdy zamilovaný. Když bych byl opravdu zamilovaný, byl bych s ní přeci dohromady. Přirozeně jsem se už zabouchnul, když sem shledal sladkou dívku.
BRAVO: Přál by sis přítelkyni?
  • Georg: Momentálně si to dokážu dost těžko představit. Ale myslím si, že příchod opravdu velké lásky, by mohl už přijít. Nejsem na hledání. Přičemž se přece říká: Kdo nehledá, ten najde nejrychleji…
BRAVO: Jaké dívky se ti líbí?
  • Georg: Nemám stanovený typ. Měla by být jednoduše otevřený, milý člověk, se kterým může být hodně srandy.
BRAVO: Co je tvé největší přání do budoucnosti?
  • Georg: Jsme teď přímo v uprostřed naší přípravy na turné. Přeji si, aby šlo na pódiu všechno neporušeně, žádné nemoci a my tak mohli našim fanouškům nabídnout skvělé turné.

zlatuckaa faninkaa

31. března 2007 v 11:50 | creative |  band
(700x525, 52Kb)

♥ Georg ist 20 Jahre alt ♥ HAPPY BIRTHDAY! ♥

31. března 2007 v 11:48 | creative |  Georg

Alles Gute, Liebe Georgííno

HAPPY BIRTHDAY ! ! !

wally a animacky

31. března 2007 v 11:40 | creative |  band
(215x161, 272Kb)(290x262, 1649Kb)(150x150, 107Kb)(150x150, 58Kb)img182/3233/9430778tokidu3.gif



Blázonko skáče do davu..

30. března 2007 v 20:32 | creative |  Bill


Frikvarter.dk - TH odhalují vše!

30. března 2007 v 20:23 | creative |  članky

Copyright © tokio-hotel-de.blog.cz

-
Holí si Bill a Tom nohy? Přijedou Tokio Hotel do Dánska? A co si myslí o sněhu? Frikvarter přináší na Tokio Hotel veselé otázky od čtenářů a odpovědi jsou VELMI upřímné.
Setkali jsme se s Tokio Hotel ve studiu v Berlíně, kde posloucháme skvělé nové album. Mám s sebou 5 otázek od čtenářů Frikvarter.dk a naštěstí jsou Bill, Tom, Gustav a Georg svěží odpovědět na otázky…
Kdy uvidíme Tokio Hotel v Dánsku?
- Víme, že máme v Dánsku hodně fanoušků a proto bychom rádi chtěli Dánsko velmi brzo navštívit. Říká Bill, zpěvák Tokio Hotel. Jeho dvojče Tom, kytarista kapely k tomu dodává:
- Teď máme hodně věcí, ale snad brzy přijedeme.
Kdo jsou vaši největší idolové?
Kapela je otázkou nadšena, a náhle jeden přes druhého křičí, ale Bill křičí hlasitěji:
- Nemáme někoho, ke komu vzhlížíme, ale máme rádi různé druhy hudby. Já například Nenu, Green Day a Keane.
- Zcela upřímně: Metallica a System Of A Down jsou nejlepší! Volá bubeník Gustav.
- Já poslouchám hodně německý hip hop, říká Tom a upravuje si čepici.
A konečně se dostal ke slovu basista Georg:
- Pro mě je to Fall Out Boy, Razorlight a My Cemical Romance.
Máte rádi sníh?
Zase hulákají, ale nejhlasitěji řve Bill - NE!
Ale Gustav ho přerušuje: JO! Miluju lyžování.
Bill vzdychá a říká: Moment, moment! Takže, především miluju léto, kde můžu ležet na pláži - ale když je špatné počasí, a já mám zvolit mezi deštěm nebo sněhem, potom volím sníh. Déšť je tak hnusný!
Proč potom vypadáte rozdílně?
Na Frikvarter.dk popsal jeden čtenář Bill jako punkera, Toma jako hiphopera a Gustava s Georgem jako popové kluky. Když to kluci slyší, Bill a Tom vykřikují smíchy, zatím co Georg a Gustav vypadají trochu mrzutě.
- Ok, to s Georgem a Gustavem je totálně zavrhlé! Volá Bill a pokračuje: Ale my vypadáme rozdílně, protože rozdílní jsme, je to prostě tak.
- Do šesti jsme ale Bill a já byli úplně stejní, říká Tom a šeptá: Ale Bill vypadá jako… a potom jsem z nás ten pěknější já a jsem také ten, kdo dostane většinu holek…
- Křičí smíchy, mrzutý Bill cloumá hlavou. - Možná by si měli po tomhle rozhovoru o něčem pohovořit.
Holíte se všude na těle?
Jakmile byla položena otázka, byla atmosféra trochu dusná. Kluci se dívají svolně mezi ostatní a Georg se podívá na svoje nohy a směje se:
- Ne, nohy si neholíme, říká škádlivě.
- Neholíme si taky ruce a hlavu, přidává se k tomu Bill a potají se směje.
- A také ne zadek…šeptá Tom.
- Ale zbytek si holíme! Volá Georg.
A potom můžeš ty, milý čtenáři hádat, kde se kluci z Tokio Hotel holí…

Kde sa holia TH??

30. března 2007 v 20:21 | creative |  članky

Holíte sa všade na tele?

Akonáhle bola položená otázka, bola atmosféra trochu dusná. Chalani s ana seba pozerajú a Georg sa pozrie na svoje nohy a smeje sa:
- Nie, nohy si neholíme.
- Neholíme si aj ruky a hlavu, pridáva sa k tomu Bill a popodfúzy sa smeje.
- A tiež nie zadok…šepce Tom.
- Ale zbytok si holíme! Volá Georg.
A potom môžeš ty, milý čiatteľ hádat, kde sa chalani z Tokio Hotel holia…


Le Grand Journal překlad

30. března 2007 v 14:14 | creative |  band

http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz

_______________________________________________________
Moderátor: Takže, nyní se přemístíme na téma hudby. Nechám mluvit Taniu...Je to velmi neobvyklé, aby německá skupina přiváděla k takovému šílenství.
Host: Někdo by mi měl říct jak, protože...
Moderátor: Ano, řekneme...nikdy jsme dodnes neviděli kolem studia tolik lidí. Nikdy jsme nedostali tolik e-mailů z celého světa.
Dívka: Yeah...dnes 400-500
Moderátor: A to jsou pouze 17letí teenageři
Host: No, přesně jako já! To je úžasné!
Dívka: Zpěvák má osobnost...no první jsou tady dvojčata. Bude jim 18 a jsou z Německa, to je první zvláštnost. Také, je to jejich druhé album, po prvním albu nazvaném Schrei, Křik jestli studujete němčinu..
Host: No, já jsem měl latinu.
Dívka: Druhé album je Zimmer 483...díky publiku nevim jak to říct
Moderátor: Zimmer je pokoj. Pokoj 483
Dívka: Budou v Zénithu už 17.dubna, protože jsou opravdu slavní...
Moderátor: Jsou tady...Jsou tady! Mám potvrzení, tady jsou Tokio Hotel!
Moderátor: Takže, tohle je fenomenální úspěch...druhé album, o kterém jsme právě mluvily a za chvíli z něj kousek uvidíme. Chci jenom, je vám 17, v 17 jste už velmi úspěšní, co je na úspěchu nejlepší?
Bill: Nejlepší je mít všechny tyhle fanoušky a také všechny ty krásné holky kolem nás, to je jasné.
Tom: Souhlasím, samozřejmě, mít všechny tyhle holky je velmi pěkné.
Moderátor: Máme videa fanoušků čekajících už od tohohle rána kolem studia, můžete vidět, tyhle obrázky kolem sedmé odpoledne, kolem hodiny vašeho příjezdu.
Host: To se nikdy nestalo!
Moderátor: Nikdy...to až u téhle kapely, samozřejmě.
Host: Když jsem dorazil, pomyslel jsem si "To je nemožné!"
Moderátor: Takže si poslechneme kousek z alba, který je druhým a zároveň již zlatým..a dám vám taky cenu.
Dívka: Mě?
Moderátor: Ne...A název je Durch den Monsun. Je to německy, a každý tady nemluví samozřejmě německy...yeah já jsem si vzal němčinu jako první jazyk.
Host: Hey! To je zlatá cena, kterou chceš dát!
Moderátor: Jaký je příběh písně, kterou si poslechneme?
Bill: Durch den Monsun je druh zamilované písně. Mluví o silných pocitech, kterou můžete k jisté osobě cítit. Udělali byste pro ni všechno a nakonec ji nemůžete dát nic. Je to velmi silný moment samoty
Moderátor: Takže to byla ukázka na druhé album, ke kterému právě obdržíte zlato. Tady, tady je cena.
Kapela: Wau!
Moderátor: Vypadá skvěle, že ano?
Bill: Děkujeme!
Moderátor: Bille, je ti 17, začal jsi psát v šesti. Tvůj otec byl kytarista. Máš hudební rodinu...
Bill: Yeah, to je pravda, že jsme začali s muzikou velmi brzy a hum...jsem velmi překvapen současnými událostmi...Tahle cena nás dělá tak šťastnými, protože si nikdo neumí představit jaké to je, po dvou letech od debutu, začali jsme v Německu a byli jsme mladí..A nyní jsme ve Francii a dalších zemích a jsme opravdu poctěni touhle zlatou cenou.
Tom: Yeah, předtím už jsme byli v Paříži, ale jenom na Disneyland Paříž takže teď je to nové..
Dívka2: Mluvíte trochu francouzsky?
Tom: Ano!
Bill: Je m'appelle Bill
Tom: Oui, Oui..
Bill: J'habite à Madgebourg. Malheuresement je ne parle pas très bien français
Moderátor: Ne tak špatné! Ukážu vám obrázky z jejich úspěchu...obrázky kompletně hysterických fanoušků po celém světě, kam se hnou...a stalo se to velmi rychle...podívejte jaké to je...přesně jako kolem studia o dnešním večeru...
Dívka2: Vážně, nyní to jde s dívkami líp, že ano?
Bill: Yeah teď to jde líp...a víte, že každý by byl velmi šťastný mít tolik holek a v takové situaci je dobré mít ženské publikum.
Dívka2: A někdy tu jsou i nějaké ty vztahy na jednu noc s fanynkami? Které na vás čekají...
Bill: Hum, to je oblast mého bráchy, na to je on specialista...Ne opravdu, tady jsou jenom malé příběhy..nic důležitého.
Moderátor: Takže nyní se podíváme na ukázku z prvního alba Schrei, ano...
Dívka: Pravděpodobně si velmi rád měníš svůj účes...je to tvůj koníček?
Bill: Yeah, ale opravdu, nezabírá to tolik času...jsem na to zvyklý...jenom půl hodiny možná trochu víc, nevím...stejně je to rychlé.
Moderátor: Proč jste se nazvali Tokio Hotel?
Bill: Máme velmi rádi velká města, tak jsme si mysleli, že Tokio Hotel zní dobře ať jsme kdekoli, jakékoli zemi...A Hotel, je to jako symbol, protože trávíme svůj život na hotelech...Spíme každou noc na hotelech a nevracíme se domů, proto...
Dívka2: Zlobíte se někdy na sebe jako ostatní bráchové? Nebo ne? Protože jste bratři...
Tom: Yeah, yeah...cokoli.
Dívka: Kdo je vůdce?
Tom: Moi! Moi! Moi! (Já, já, já)
Bill: Ne
Host: Děláte si úkoly? Chodíte do školy? Protože jak víte, úkoly se musí dělat...
Bill: No, Georg odmaturoval. Tom a já stále studujeme...plánujeme jít na univerzitu. Takže i když jsme stále na cestách, děláme svoje úkoly.
Dívka2: Víte, že francouzští teenageři, kteří jsou vaši fanoušci, si chtějí vzít němčinu jako první jazyk? Kvůli vám.
Bill: To je skvělé, jestli je to opravdu, myslím, že je to úžasné...Jak víte, tak němčina je zapomenutý jazyk jako ostatní. Alespoň, my chceme stále mluvit německy a to, že fanoušci chtějí umět německy, je neuvěřitelný.
Moderátor: Děkujeme, že jste s námi dnes večer byli Tokio Hotel


Screeny z TV (21.-26.03.2007)

29. března 2007 v 23:00 | creative |  band

1523.jpg

1524.jpg
1525.jpg
7831.jpg
7832.jpg
7833.jpg
7834.jpg
7835.jpg
7836.jpg
7837.jpg
7838.jpg
7839.jpg
7840.jpg
7841.jpg
7842.jpg
7843.jpg
7844.jpg
7845.jpg

Niečo ako osud 23. (by wanessa)

29. března 2007 v 22:53 | angel |  ff : Niečo ako osud
.................vstal, postavil sa na sedacku a nazrel za nu. To uz som sa fakt nemala kam schovat, a to som dufala, ze sa nieco zaujimave dozviem. "Ahoj.....co ty tu?!" premeriaval si ma uz teraz Bill. "Ehm ahoj......eh.....ja......" vstavala som zo zeme, ".......no.....ja......nieco mi spadlo za sedacku aaaaa musela som to pohladat..." skusala som ci naleti, este som si aj nenapadne vytiahla z vrecka nohavic malu sponku. "A nasla si co si hladala?!" premeriaval si ma este stale. "Eh hmm hej!" vystrela som ruku so sponkou. "Myslel som, ze si odisla z Tomom!" prezradil ma Georg, ked uz som videla na Billovi, ze sa mi chysta zas polozit nejaku otazku. "No .... ostala som....a... potom ta sponka..." nepokracovala som len som sa bez slova snazila vytratit z izby. "Pockaj....kam chces ist?!" chytil ma Bill za laket. Budem kludna, nie som nastvana, niekto ho sklamal preto to urobil.......nie nemam byt preco nastvana....nemam!!! "Idem Toma vyhnat z nasej izby...snad nebudem rusit!!!" vytrhla som sa a vysla som znova z izby. "Hej no tak pockaj......ja som to tak nemyslel....pod dnu....pokecame!!!" tahal ma Bill. "Co si tak nemyslel?!" vyletela som akoby som cakkala, ze sa mi hodi okolo krku. Bill sa zatvaril prekvapene, ale odpovedal: "To, ze som na teba tak vyletel....nemal som, ale preco si sa vlastne skryvala?!" "To sa ma prosim nepytaj!!" Bill pokrcil plecami, ale nepytal sa, aspon nieco. Tak som zaliezla s5 na ich izbu (znova) a nejak cez pol hodinu sme kecali. Ja som Georgovi naznacila nech nespomina moj a Tomov rozhovor kym si bol Bill po chipsy. No vtom sa otvorili dvere a v nich stal Tom. Ked ma tam s nimi uvidel zhrozene zostal stat, ale ja som si vsimla, ze tam nie je sam. "Zeby navsteva?!" rehlila som sa lebo som dobre vedela, ze tam je Mata a dokonca sa drzia za ruky. "Ts ts ts..." krutila som posmesne hlavou. To uz Tom spolu s MATOU :o) vosli dnu. Tom ju vstkym no teda skor Billovi predstavil a sadli si. "No konecne!!" zabubila som sa na Matu ked sli chalani po Gustava a nieco na pripitie (sak velka udalost nie?!) "Co si timto chcela povedat?!" "Akoze som z vas dvoch stastna! Musi to mat skryty vyznam?!" "Nemusi ale vacsinou ma!" zarehlila sa Mata, ked sa chalani vrutili do dveri. Pripili sme si a my dve sme potom padili na izbu, keby nahodou sa tatovi zachcelo pozriet sa za nami. "Len dufam, ze uz tu nebol, to uz by povolal narodnu gardu......jaaj..." zaskucala som uz na izbe. "Neboj nebol tu!!" utesovala ma Mata. Nezdalo sa to ale to chvilkove pripitie trvalo dve hodiny, takze teraz su vlastne dve. Vtom niekto zaklopal: "Dalej!!!" zhukla som v domnienke, ze sa k nam prifari tatino. Dvere sa otvorili, no v nich tato nestal. "Ahoj..." prehodila som letmo ked som vo dverach zachytila Billovu postavu. "Ahoj! Mozem dalej?" "Jasne.... pod!" bola som chrbtom takze nemohol vidiet peknu tvaricku, ktoru som si venovala za to, ze som ho nechala ist dalej. "Stalo sa nieco?!" vyzvedala som, ked som sa otocila. "No len som sa prisiel spytat, ci by ste nesli na ten dnesny konzik?" sadol si na kreslo oproti mojej posteli. "Vies, ze je mozne, ze sa tam uvidime?" odsekla som mu odmerane. "Co sa stalo princezna?!" tak ma najprv zacal volat Tom a potom to od neho zobral aj Bill, ale ked od neho to znelo tak inak.... "Nic dvolezite! Klamar jak ty by to mal vediet! A nevojal ma tak!!" prepacte, ale ja uz som to fakt nevydrzala, skratka som vybuchla.... tvarila som sa odmerane. Billovi asi hned doslo, o co ide zdvihol sa a cakala som, ze odide, ale on prisiel k mojej posteli. Mata akurat vysla z kupelne: "Van nemohla by si mi na ten kon............. prepacte ja si len beriem veci a padaaam!!" koktala ked nas zbadala. "Vy idete na ten nas konzik?!" nedal sa odbit Bill. "Nemusis ist Mati, pojdem ja!" vstala som a odisla.........nikto sa ma nesnazil zastavit.......a preco aj, bola som hnusna!!! Vysla som na najvyssie poschodie, kde som uz v prvy den objavila maly vycnelok do steny, kam sa dalo sadnut. Skoro nikto tadial cez den nepresiel a nemal ma tam nikto sancu najst. Sadla som si a znova sa pohruzila do svojej hlavy.......................

Článoček:)

29. března 2007 v 16:56 | creative |  band
klik na cely clanok

Fot band

29. března 2007 v 15:07 | creative |  band


Recenzia: Zimmer 483

29. března 2007 v 14:12 | creative |  ...:::Tokio Hotel - Zimmer 483:::...

Tokio Hotel - Zimmer 483Pravděpodobně každá generace teenagerů musí mít někoho, kvůli komu doslova šílí. Tyto davové hysterie odstartovali nejspíš Beatles s Elvisem a tak nějak to pokračuje až do dnešních dnů. Německá skupina Tokio Hotel (myspace.com), ač bych ji nerad přirovnával ke dvěma předchozím jménům, je jedním z posledních skupin, které se něco podobného daří. Nemohu si pomoct, ale jejich příběh mi připomíná komedii "Josie And The Pussycats". Z nevýrazné skupiny Devlish se během velice krátké doby stala kapela, která prodá všechno, na čem se objeví její logo (mimochodem, nevím proč, ale až příliš mi připomíná logo Take That).

Hned z kraje bych rád podotknul, že v určitých bodech nesouhlasím s kolegou Franzem a jeho recenzí "Schrei". Rozhodně si nemyslím, že by si zasloužila tak potupné hodnocení jako 1/10 a i další aspekty vidím trochu odlišně. Souhlasím s tím, že je to ryze komerční produkt pro teenagery, a dodávám, že zpěv působí vůči stylu Tokio Hotel až příliš dětsky a celkový dojem je takový rozháraný. Avšak je to pořád lepší než Hranáčové, Pergnerové a jim podobná "díla". "Schrei" má navíc poměrně slušný zvuk i aranžmá a nepokřivuje vkus těch holčiček tolik jako kdysi Kelly Family nebo Lunetic. Osobně bych tu desku hodnotil asi 3/10.
Mezi "Zimmer 483" a "Schrei" uplynuly, jestli se nemýlím, zhruba dva roky a nutno poznamenat, že je tento rozdíl na novince více než patrný. Nechci tvrdit, že se za tu dobu stala z Tokio Hotel nějaká super skupina, ale například hlas Billa Kaulitze už nezní dětsky a dalo by se říct, že i celková koncepce desky se konsolidovala. Nejsou zde takové výkyvy jako na "Schrei", kde úvodní velmi agresivní skladbu střídal prakticky ploužák. Deska tak působí vyváženějším dojmem, a to i přes to, že se na ní podílel ten samý autorský a produkční tým včetně frontmana Kaulitze. I na melodiích jako takových lze sledovat posun směrem kupředu - je znát, že si s nimi autoři více pohráli.
Kdesi jsem četl, že Tokio Hotel hrají kinder-punk, což si osobně nemyslím. Stylově se punku blíží pouze "Wo sind eure Hände" a je třeba poznamenat, že pokud se na téhle desce něco povedlo, pak je to právě tahle písnička. Ostatní tvrdší věci jako třeba úvodní "Übers Ende der Welt" a jim podobné spíš vycházejí z grunge. Koneckonců inspirace Nirvanou je na "Zimmer 483" znát na každém druhém kroku. Pomalejší skladby, které pochopitelně nemohou chybět, jsou pak takovou klasickou pop-rockovou kytarovkou a la Goo Goo Dolls. Co se týče textové stránky alba, v tomto ohledu nemohu sloužit, protože německy umím sotva deset slov, ale němčina k muzice Tokio Hotel patří jako Křemílek k Vochomůrkovi. Někde psali, že se Tokio Hotel chystají přezpívat anglicky kompilát prvních dvou desek a vyrazit s ním do Ameriky. Obávám se, že to bude krok do prázdna. Ač nemám tenhle jazyk rád, v tomto případě Tokio Hotel s němčinou ztratí i polovinu své zajímavosti, což si sami můžete ověřit na jejich myspace, kde najdete dvě anglicky zpívané písničky.
S výsledným hodnocením "Zimmer 483" zřejmě nebude spokojený nikdo. Fanynkám se nebude líbit, že je tak nízké, a pro odpůrce bude zase příliš vysoké. Ale pokud se na to podívám objektivně (i přesto, že něco jako objektivita neexistuje? - pozn. kor.), pak ten průměr je zcela na místě. Je mi jedno, jestli Bill Kaulitz vypadá jako holka, je mi jedno, co dělali Tokio Hotel včera v osm hodin ráno, zajímá mě pouze hudba. Ta rozhodně vysloveně špatná není, Tokio Hotel se od minulé desky výrazně zlepšili a dovolím si tvrdit, že jejich novinku si může poslechnout už i běžný posluchač. Na druhou stranu podobných kapel najdeme v Americe v každém větším městě pět. Tokio Hotel měli jenom štěstí, že se jim povedlo prosadit se.
CD k recenzi poskytlo vydavatelství Universal.
Album: Tokio Hotel - Zimmer 483
Hodnocení: 5/10
Celkový čas: 44:49
Skladby: Übers Ende der Welt, Totgeliebt, Spring nicht, Heilig, Wo sind eure Hände, Stich ins Glück, Ich brech' aus, Reden, Nach dir kommt nichts, Wir sterben niemals aus, Vergessene Kinder, An deiner Seite (ich bin da)

RTL - Exclusiv weekend - 24.3.07

28. března 2007 v 23:00 | creative |  band



Echo - roter Teppich - 25.3.07

28. března 2007 v 17:49 | creative |  band